Bazilišek Juliův patří k nejvzácněji chovaným ještěrům evropských zoologických zahrad. Tento teprve v roce 2018 popsaný endemit Hondurasu je výjimečný především schopností partenogeneze – samice se mohou rozmnožovat bez oplození samcem. Úspěšný odchov se nyní podařil v Zooparku Zájezd, kde se vylíhla tři mláďata tohoto pozoruhodného druhu. Chov v lidské péči tak přispívá nejen k poznání jeho dosud málo prozkoumané biologie, ale také k udržení vzácného druhu v evropských zoologických institucích. Bazilišek Juliův (Laemanctus julioi) patří mezi nejpozoruhodnější a zároveň velmi vzácně chované plazy v kolekci Zooparku Zájezd. Tento nenápadný stromový ještěr z čeledi baziliškovitých (Corytophanidae) byl pro vědu popsán teprve v roce 2018 a je endemitem Hondurasu. Znám je z jižní části země, kde se vyskytuje přibližně v nadmořských výškách 650–1 000 metrů. Charakteristická je pro něj štíhlá stavba těla, nápadná protáhlá hlava s plochým hřebenem a mimořádně dlouhý ocas, který mu pomáhá udržovat rovnováhu při pohybu ve vegetaci. Druh je mimořádně vzácný také v zoologických zahradách. Podle aktuálních údajů Zootierliste je v Evropě chován pouze ve čtyřech zoologických zahradách v České republice a v Polsku. Jednou z nich je právě Zoopark Zájezd. Takto malý počet chovů podtrhuje význam udržení stabilní populace v lidské péči a výměny zkušeností mezi jednotlivými chovateli. Zdaleka nejpozoruhodnější vlastností baziliška Juliova je však jeho způsob rozmnožování. Druh je známý schopností partenogeneze, tedy rozmnožování bez oplození samcem. Samice mohou vytvářet vejce bez předchozího páření a z nich se následně líhnou další samice. Rozmnožování tak může probíhat bez přítomnosti samců. Tento neobvyklý reprodukční mechanismus činí z baziliška Juliova mimořádně zajímavý druh nejen pro zoologické zahrady, ale také pro vědecký výzkum, na kterém se podílejí odborníci z PřF UK. Samice kladou vejce, která jsou následně inkubována při kontrolované teplotě a vlhkosti. „Aktuálně máme několik vajec v inkubátoru, nicméně tři mláďata jsme našli v Tropickém skleníku, kde se vylíhla přímo v expozici. Partenogenetické rozmnožování je doloženo také z plzeňské Akva Tery, kde se z šesti vajec vylíhlo šest samic. Právě z Akva Tery jsme obdrželi naše chovná zvířata a navázali tak na české úspěchy v chovu tohoto druhu,“ říká kurátor Zooparku Zájezd Jiří Marek ml. O odchovaná mláďata se nyní chovatelé starají v terarijním zázemí. „Od začátku ochotně přijímají malé cvrčky a velmi aktivně loví,“ doplňuje Marek ml. Dospělé bazilišky Juliovy mohou návštěvníci spatřit v expozici Tropický skleník, kterou obývá dalších 11 druhů zvířat. Mnoho z nich nechová žádná jiná zoologická zahrada v ČR. Otázka partenogeneze tohoto druhu je zajímavá také z evolučního hlediska. Schopnost rozmnožovat se bez samců umožňuje samici založit novou populaci bez nutnosti přítomnosti partnera. Na druhou stranu je dlouhodobě asexuální rozmnožování spojeno s omezenou genetickou variabilitou. Chov baziliška Juliova v Zooparku Zájezd tak představuje příležitost nejen představit návštěvníkům mimořádně vzácného plaza, ale také upozornit na jeden z nejzajímavějších způsobů rozmnožování obratlovců. Partenogeneze názorně ukazuje, jak rozmanité strategie dokázala evoluce vytvořit pro zachování a šíření živočišných druhů. Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Dospělý bazilišek Juliův. Foto: Daniel Koleška

Zooparku Zájezd se podařil mimořádně cenný chovatelský úspěch. Na konci března se zde vylíhlo mládě orla savanového, druhu, který v celé Evropě chovají pouze tři zoologické zahrady. Podle dostupných informací může jít o vůbec první úspěšný odchov tohoto druhu v Evropě. Zoopark Zájezd zaznamenal mimořádný úspěch v chovu dravců. Samice orla savanového snesla 14. února jedno vejce, z něhož se 30. března po 45 dnech inkubace vylíhlo mládě. U druhu, který patří v evropských zoologických zahradách k velkým raritám, jde o výsledek s výrazným chovatelským významem. Zoopark Zájezd je totiž jednou ze tří zoo v Evropě, které orla savanového chovají, a podle dostupných informací pravděpodobně jedinou, kde se podařil jeho úspěšný odchov. „Zdařilý odchov orla savanového je pro nás mimořádně cenný, protože jde o velmi vzácně chovaný druh a předcházely mu čtyři neoplozené snůšky. Letos jsme u rodičovského páru pozorovali výrazné hnízdní chování i větší obrannou reakci, než bývá obvyklé. Právě podobné detaily často napoví, že se chov ubírá správným směrem a něco se chystá. Odchov orla savanového je pro Zoopark Zájezd mimořádnou zprávou a zároveň velkým povzbuzením do další práce. Zároveň je to i důkaz, že dlouhodobá trpělivost, kvalitní péče i další investice do chovatelského zázemí mají velký smysl,“ říká k úspěchu kurátor Jiří Marek ml. Úspěch je o to cennější, že šlo už o páté vejce od stejného rodičovského páru. Všechna předchozí byla neoplozená. Samice navíc pokaždé snesla pouze jediné vejce, přestože tento druh může podle dostupných informací v literatuře snášet jednu až dvě vejce. Každý další pokus tak byl pro chovatele důležitý a letošní hnízdění nakonec přineslo dlouho očekávaný výsledek. Orel savanový je africký dravec z čeledi jestřábovitých. Vyskytuje se v tropické subsaharské Africe a vyhledává hlavně sušší lesnatou krajinu, savany se stromy a místy také říční porosty. Jde o predátora, který loví především ptáky a menší až středně velké obratlovce. Hnízdo z větví si obvykle staví ve velkých stromech a snůška mívá nejčastěji jedno až dvě vejce. Druh je v přírodě poměrně hojně rozšířený, ale v lidské péči je chován jen velmi vzácně. Letošní hnízdění provázelo i změněné chování rodičů. Během péče o vejce a nyní o mládě jsou agresivnější, než je u nich obvyklé, což chovatelé vnímali jako součást citlivého období. Do voliéry jim proto nosili také čerstvé březové větve, které orli využívali při stavbě a úpravě hnízda. „Odtušili jsme z chování obou rodičů, že se něco bude dít. Po čtyřech neúspěšných pokusech jsme už ale neměli velká očekávání. Otočený rytmus hnízdění jsme ale dlouhodobě považovali za překážku,“ říká chovatelka Kristýna Kejhová. Specifikem tohoto druhu je totiž i odlišný rytmus hnízdění: ve své domovině zpravidla hnízdí v období, které v evropských podmínkách připadá na zimu, a chov proto vyžaduje pečlivé přizpůsobení podmínek. Tento rytmus odpovídá i odborným popisům druhu z různých částí Afriky, kde je načasování hnízdění vázané na regionální suché období. Tomu odpovídá i krmení orlů. Po zimě dostávají orli vydatnější potravu, například křepelky a potkany, zatímco běžně tvoří jejich jídelníček jednodenní kuřátka nebo myši. Zoopark Zájezd nyní zároveň připravuje plány na vybudování nové, vhodnější voliéry, která by mohla do budoucna vytvořit pro chov orlů savanových ještě lepší podmínky. „Aktuálně v zoo probíhá několik stavebních projektů – pokračujeme ve stavbě nové expozice pro rysy ostrovidy, připravujeme nový výběh pro kapybary a v letošním roce chceme dokončit ještě průchozí voliéru pro australské ptáky. Úspěšný odchov malého orla je ale natolik velkou událostí, že bychom pro ně rádi co možná nejdříve postavili novou voliéru. Zoopark Zájezd je však soukromá zoo a bude hodně záležet na tom, jak se bude dařit v letošní sezoně a kolik bude chodit návštěvníků,“ láká k návštěvě Zooparku Zájezd Daniel Koleška, vedoucí vzdělávání a výzkumu.   Orel savanový(1) Orel savanový_DK_2023 (1)(1)(1) Orel savanový_DK_2023 (3)(2)(1) Orel savanový mládě_JMM_2026 (1) Orel savanový mládě_JMM_2026 (2)

Zooparku Zájezd se podařilo úspěšně odchovat chameleony bradavičnaté, výrazný druh z jihu a jihozápadu Madagaskaru. Úspěch je cenný i proto, že jde o druh se specifickými nároky na chov a inkubaci a Zoopark Zájezd je aktuálně jedinou zoologickou zahradou v Evropě, která jej chová. V Zooparku Zájezd se podařil odchov chameleonů bradavičnatých (Furcifer verrucosus), druhu, který patří k největším chameleonům Madagaskaru a v zoologických zahradách je považován za chovatelsky náročný. Význam tohoto úspěchu podtrhuje i skutečnost, že Zoopark Zájezd je v současnosti jedinou zoo v Evropě, která tento druh chová. Chameleon bradavičnatý obývá především suché a poloaridní oblasti jižního a jihozápadního Madagaskaru, zejména takzvaný trnitý les. Jde o prostředí s výraznými sezónními výkyvy, na které je tento druh dobře přizpůsobený. V přírodě se vyskytuje nejen v původních biotopech, ale dokáže osidlovat i druhotnou vegetaci a narušená stanoviště v blízkosti lidských sídel. Pro tento druh je typický výrazný pohlavní dimorfismus, tedy zřetelné rozdíly mezi samcem a samicí. Samci mohou dorůstat až 56 až 57 centimetrů celkové délky a mají nápadnou přilbovitou hlavu i výrazné hřebeny. Samice jsou podstatně menší. Druhové jméno „verrucosus“ odkazuje na zvětšené šupiny na bocích těla, které připomínají bradavice a pomáhají narušit obrys zvířete v členitém prostředí. Úspěšný odchov souvisí i se správným napodobením přirozeného sezónního cyklu. Vejce byla inkubována přibližně sedm měsíců při základní teplotě 25 °C, poté následovalo období postupného zchlazení až na 16 °C, které trvalo zhruba jeden a půl měsíce. Následně byla inkubační teplota opět zvýšena až na 28 °C. Právě práce s teplotním režimem je u tohoto druhu zásadní, protože jeho reprodukce i vývoj embryí jsou vázány na sezónní změny prostředí. Z 10 vajec se doposud vylíhlo 7 mláďat a u zbylých vajec je stále ještě šance na jejich zdárné vylíhnutí. „Chameleon bradavičnatý je druhem, u kterého nestačí zajistit jen vhodné terárium a krmení. Klíčové je pochopit jeho přirozený sezónní rytmus a správně napodobit podmínky, které ovlivňují rozmnožování i vývoj vajec. Právě proto si tohoto odchovu velmi vážíme,“ říká k dalšímu úspěšnému odchovu kurátor Jiří Marek ml. V přírodě je rozmnožování chameleona bradavičnatého pevně spojeno s příchodem období dešťů. Embrya procházejí takzvanou diapauzou, tedy vývojovým klidem, který jim umožňuje přečkat nepříznivé období sucha v půdě. Také v lidské péči proto závisí úspěšný chov na tom, zda se podaří tyto přirozené podmínky co nejvěrněji napodobit. Právě to dělá z odchovu tohoto druhu cenný chovatelský výsledek. Odchov chameleonů bradavičnatých tak představuje nejen úspěch v rámci samotného Zooparku Zájezd, ale i důležitý příspěvek ke zkušenostem s chovem madagaskarských plazů v lidské péči. Podobné poznatky mohou být do budoucna důležité pro stabilní a odborně vedený chov druhů, které mají velmi specifické nároky na prostředí, reprodukci i dlouhodobou péči. „Máme radost, že můžeme veřejnosti představit další zajímavý příběh z chovatelského zázemí Zooparku Zájezd. Úspěšný odchov takto specifického madagaskarského druhu ukazuje, jak důležitá je trpělivá, odborná práce a hlubší porozumění potřebám zvířat, která v lidské péči chováme. Podobné úspěchy podtrhují skvělou práci, kterou v oblasti chovu chameleonů a jejich ochraně v místech přirozeného výskytu Zoopark Zájezd dlouhodobě odvádí,“ doplňuje vedoucí vzdělávání Daniel Koleška.