Bazilišek Juliův patří k nejvzácněji chovaným ještěrům evropských zoologických zahrad. Tento teprve v roce 2018 popsaný endemit Hondurasu je výjimečný především schopností partenogeneze – samice se mohou rozmnožovat bez oplození samcem. Úspěšný odchov se nyní podařil v Zooparku Zájezd, kde se vylíhla tři mláďata tohoto pozoruhodného druhu. Chov v lidské péči tak přispívá nejen k poznání jeho dosud málo prozkoumané biologie, ale také k udržení vzácného druhu v evropských zoologických institucích. Bazilišek Juliův (Laemanctus julioi) patří mezi nejpozoruhodnější a zároveň velmi vzácně chované plazy v kolekci Zooparku Zájezd. Tento nenápadný stromový ještěr z čeledi baziliškovitých (Corytophanidae) byl pro vědu popsán teprve v roce 2018 a je endemitem Hondurasu. Znám je z jižní části země, kde se vyskytuje přibližně v nadmořských výškách 650–1 000 metrů. Charakteristická je pro něj štíhlá stavba těla, nápadná protáhlá hlava s plochým hřebenem a mimořádně dlouhý ocas, který mu pomáhá udržovat rovnováhu při pohybu ve vegetaci. Druh je mimořádně vzácný také v zoologických zahradách. Podle aktuálních údajů Zootierliste je v Evropě chován pouze ve čtyřech zoologických zahradách v České republice a v Polsku. Jednou z nich je právě Zoopark Zájezd. Takto malý počet chovů podtrhuje význam udržení stabilní populace v lidské péči a výměny zkušeností mezi jednotlivými chovateli. Zdaleka nejpozoruhodnější vlastností baziliška Juliova je však jeho způsob rozmnožování. Druh je známý schopností partenogeneze, tedy rozmnožování bez oplození samcem. Samice mohou vytvářet vejce bez předchozího páření a z nich se následně líhnou další samice. Rozmnožování tak může probíhat bez přítomnosti samců. Tento neobvyklý reprodukční mechanismus činí z baziliška Juliova mimořádně zajímavý druh nejen pro zoologické zahrady, ale také pro vědecký výzkum, na kterém se podílejí odborníci z PřF UK. Samice kladou vejce, která jsou následně inkubována při kontrolované teplotě a vlhkosti. „Aktuálně máme několik vajec v inkubátoru, nicméně tři mláďata jsme našli v Tropickém skleníku, kde se vylíhla přímo v expozici. Partenogenetické rozmnožování je doloženo také z plzeňské Akva Tery, kde se z šesti vajec vylíhlo šest samic. Právě z Akva Tery jsme obdrželi naše chovná zvířata a navázali tak na české úspěchy v chovu tohoto druhu,“ říká kurátor Zooparku Zájezd Jiří Marek ml. O odchovaná mláďata se nyní chovatelé starají v terarijním zázemí. „Od začátku ochotně přijímají malé cvrčky a velmi aktivně loví,“ doplňuje Marek ml. Dospělé bazilišky Juliovy mohou návštěvníci spatřit v expozici Tropický skleník, kterou obývá dalších 11 druhů zvířat. Mnoho z nich nechová žádná jiná zoologická zahrada v ČR. Otázka partenogeneze tohoto druhu je zajímavá také z evolučního hlediska. Schopnost rozmnožovat se bez samců umožňuje samici založit novou populaci bez nutnosti přítomnosti partnera. Na druhou stranu je dlouhodobě asexuální rozmnožování spojeno s omezenou genetickou variabilitou. Chov baziliška Juliova v Zooparku Zájezd tak představuje příležitost nejen představit návštěvníkům mimořádně vzácného plaza, ale také upozornit na jeden z nejzajímavějších způsobů rozmnožování obratlovců. Partenogeneze názorně ukazuje, jak rozmanité strategie dokázala evoluce vytvořit pro zachování a šíření živočišných druhů. Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Mládě baziliška Juliova. Foto: Daniel Koleška Dospělý bazilišek Juliův. Foto: Daniel Koleška

Zooparku Zájezd se podařil mimořádně cenný chovatelský úspěch. Na konci března se zde vylíhlo mládě orla savanového, druhu, který v celé Evropě chovají pouze tři zoologické zahrady. Podle dostupných informací může jít o vůbec první úspěšný odchov tohoto druhu v Evropě. Zoopark Zájezd zaznamenal mimořádný úspěch v chovu dravců. Samice orla savanového snesla 14. února jedno vejce, z něhož se 30. března po 45 dnech inkubace vylíhlo mládě. U druhu, který patří v evropských zoologických zahradách k velkým raritám, jde o výsledek s výrazným chovatelským významem. Zoopark Zájezd je totiž jednou ze tří zoo v Evropě, které orla savanového chovají, a podle dostupných informací pravděpodobně jedinou, kde se podařil jeho úspěšný odchov. „Zdařilý odchov orla savanového je pro nás mimořádně cenný, protože jde o velmi vzácně chovaný druh a předcházely mu čtyři neoplozené snůšky. Letos jsme u rodičovského páru pozorovali výrazné hnízdní chování i větší obrannou reakci, než bývá obvyklé. Právě podobné detaily často napoví, že se chov ubírá správným směrem a něco se chystá. Odchov orla savanového je pro Zoopark Zájezd mimořádnou zprávou a zároveň velkým povzbuzením do další práce. Zároveň je to i důkaz, že dlouhodobá trpělivost, kvalitní péče i další investice do chovatelského zázemí mají velký smysl,“ říká k úspěchu kurátor Jiří Marek ml. Úspěch je o to cennější, že šlo už o páté vejce od stejného rodičovského páru. Všechna předchozí byla neoplozená. Samice navíc pokaždé snesla pouze jediné vejce, přestože tento druh může podle dostupných informací v literatuře snášet jednu až dvě vejce. Každý další pokus tak byl pro chovatele důležitý a letošní hnízdění nakonec přineslo dlouho očekávaný výsledek. Orel savanový je africký dravec z čeledi jestřábovitých. Vyskytuje se v tropické subsaharské Africe a vyhledává hlavně sušší lesnatou krajinu, savany se stromy a místy také říční porosty. Jde o predátora, který loví především ptáky a menší až středně velké obratlovce. Hnízdo z větví si obvykle staví ve velkých stromech a snůška mívá nejčastěji jedno až dvě vejce. Druh je v přírodě poměrně hojně rozšířený, ale v lidské péči je chován jen velmi vzácně. Letošní hnízdění provázelo i změněné chování rodičů. Během péče o vejce a nyní o mládě jsou agresivnější, než je u nich obvyklé, což chovatelé vnímali jako součást citlivého období. Do voliéry jim proto nosili také čerstvé březové větve, které orli využívali při stavbě a úpravě hnízda. „Odtušili jsme z chování obou rodičů, že se něco bude dít. Po čtyřech neúspěšných pokusech jsme už ale neměli velká očekávání. Otočený rytmus hnízdění jsme ale dlouhodobě považovali za překážku,“ říká chovatelka Kristýna Kejhová. Specifikem tohoto druhu je totiž i odlišný rytmus hnízdění: ve své domovině zpravidla hnízdí v období, které v evropských podmínkách připadá na zimu, a chov proto vyžaduje pečlivé přizpůsobení podmínek. Tento rytmus odpovídá i odborným popisům druhu z různých částí Afriky, kde je načasování hnízdění vázané na regionální suché období. Tomu odpovídá i krmení orlů. Po zimě dostávají orli vydatnější potravu, například křepelky a potkany, zatímco běžně tvoří jejich jídelníček jednodenní kuřátka nebo myši. Zoopark Zájezd nyní zároveň připravuje plány na vybudování nové, vhodnější voliéry, která by mohla do budoucna vytvořit pro chov orlů savanových ještě lepší podmínky. „Aktuálně v zoo probíhá několik stavebních projektů – pokračujeme ve stavbě nové expozice pro rysy ostrovidy, připravujeme nový výběh pro kapybary a v letošním roce chceme dokončit ještě průchozí voliéru pro australské ptáky. Úspěšný odchov malého orla je ale natolik velkou událostí, že bychom pro ně rádi co možná nejdříve postavili novou voliéru. Zoopark Zájezd je však soukromá zoo a bude hodně záležet na tom, jak se bude dařit v letošní sezoně a kolik bude chodit návštěvníků,“ láká k návštěvě Zooparku Zájezd Daniel Koleška, vedoucí vzdělávání a výzkumu.   Orel savanový(1) Orel savanový_DK_2023 (1)(1)(1) Orel savanový_DK_2023 (3)(2)(1) Orel savanový mládě_JMM_2026 (1) Orel savanový mládě_JMM_2026 (2)

Zooparku Zájezd se podařilo úspěšně odchovat chameleony bradavičnaté, výrazný druh z jihu a jihozápadu Madagaskaru. Úspěch je cenný i proto, že jde o druh se specifickými nároky na chov a inkubaci a Zoopark Zájezd je aktuálně jedinou zoologickou zahradou v Evropě, která jej chová. V Zooparku Zájezd se podařil odchov chameleonů bradavičnatých (Furcifer verrucosus), druhu, který patří k největším chameleonům Madagaskaru a v zoologických zahradách je považován za chovatelsky náročný. Význam tohoto úspěchu podtrhuje i skutečnost, že Zoopark Zájezd je v současnosti jedinou zoo v Evropě, která tento druh chová. Chameleon bradavičnatý obývá především suché a poloaridní oblasti jižního a jihozápadního Madagaskaru, zejména takzvaný trnitý les. Jde o prostředí s výraznými sezónními výkyvy, na které je tento druh dobře přizpůsobený. V přírodě se vyskytuje nejen v původních biotopech, ale dokáže osidlovat i druhotnou vegetaci a narušená stanoviště v blízkosti lidských sídel. Pro tento druh je typický výrazný pohlavní dimorfismus, tedy zřetelné rozdíly mezi samcem a samicí. Samci mohou dorůstat až 56 až 57 centimetrů celkové délky a mají nápadnou přilbovitou hlavu i výrazné hřebeny. Samice jsou podstatně menší. Druhové jméno „verrucosus“ odkazuje na zvětšené šupiny na bocích těla, které připomínají bradavice a pomáhají narušit obrys zvířete v členitém prostředí. Úspěšný odchov souvisí i se správným napodobením přirozeného sezónního cyklu. Vejce byla inkubována přibližně sedm měsíců při základní teplotě 25 °C, poté následovalo období postupného zchlazení až na 16 °C, které trvalo zhruba jeden a půl měsíce. Následně byla inkubační teplota opět zvýšena až na 28 °C. Právě práce s teplotním režimem je u tohoto druhu zásadní, protože jeho reprodukce i vývoj embryí jsou vázány na sezónní změny prostředí. Z 10 vajec se doposud vylíhlo 7 mláďat a u zbylých vajec je stále ještě šance na jejich zdárné vylíhnutí. „Chameleon bradavičnatý je druhem, u kterého nestačí zajistit jen vhodné terárium a krmení. Klíčové je pochopit jeho přirozený sezónní rytmus a správně napodobit podmínky, které ovlivňují rozmnožování i vývoj vajec. Právě proto si tohoto odchovu velmi vážíme,“ říká k dalšímu úspěšnému odchovu kurátor Jiří Marek ml. V přírodě je rozmnožování chameleona bradavičnatého pevně spojeno s příchodem období dešťů. Embrya procházejí takzvanou diapauzou, tedy vývojovým klidem, který jim umožňuje přečkat nepříznivé období sucha v půdě. Také v lidské péči proto závisí úspěšný chov na tom, zda se podaří tyto přirozené podmínky co nejvěrněji napodobit. Právě to dělá z odchovu tohoto druhu cenný chovatelský výsledek. Odchov chameleonů bradavičnatých tak představuje nejen úspěch v rámci samotného Zooparku Zájezd, ale i důležitý příspěvek ke zkušenostem s chovem madagaskarských plazů v lidské péči. Podobné poznatky mohou být do budoucna důležité pro stabilní a odborně vedený chov druhů, které mají velmi specifické nároky na prostředí, reprodukci i dlouhodobou péči. „Máme radost, že můžeme veřejnosti představit další zajímavý příběh z chovatelského zázemí Zooparku Zájezd. Úspěšný odchov takto specifického madagaskarského druhu ukazuje, jak důležitá je trpělivá, odborná práce a hlubší porozumění potřebám zvířat, která v lidské péči chováme. Podobné úspěchy podtrhují skvělou práci, kterou v oblasti chovu chameleonů a jejich ochraně v místech přirozeného výskytu Zoopark Zájezd dlouhodobě odvádí,“ doplňuje vedoucí vzdělávání Daniel Koleška.

Zoopark Zájezd spojil síly s Naučným střediskem ekologické výchovy Kladno – Čabárna a Záchrannou stanicí AVES Kladno a společně s dobrovolníky zahájil akci na ochranu ohrožených druhů obojživelníků. V lokalitě Turyňský rybník v minulých dnech vznikly speciální zábrany, které pomáhají bezpečně převádět migrující obojživelníky přes frekventované silnice. S příchodem jara se obojživelníci vydávají na svou tradiční cestu k místům rozmnožování – nejčastěji k rybníkům, tůním a mokřadům, kde sami kdysi přišli na svět. Tato přirozená migrace však často kříží silnice, které se pro tisíce zvířat stávají smrtící pastí. Bez pomoci člověka by mnoho z nich skončilo pod koly automobilů ještě dříve, než by se stihli rozmnožit. Právě proto se v rizikových úsecích instalují dočasné zábrany z fólie, které obojživelníky navedou do připravených sběrných nádob. Dobrovolníci poté zvířata pravidelně kontrolují a bezpečně je přenášejí na druhou stranu silnice směrem k vodě. Tento jednoduchý, ale velmi účinný systém každoročně zachraňuje tisíce jedinců a pomáhá udržet stabilní populace v krajině. „Migrace obojživelníků je fascinující přírodní jev, ale zároveň velmi kritické období jejich života. Stačí jediná rušná silnice a celá místní populace může během několika let zmizet. Díky dobrovolníkům a spolupráci s odborníky z NSEV Čabárna a Záchranné stanice AVES můžeme těmto zvířatům výrazně pomoci. Asi 1,5 km bariér jsme postavili před několika týdny a od té doby jezdíme každý večer a ráno kontrolovat kyblíky a přenášet obojživelníky,“ uvádí Ivana Fučíková ze Zooparku Zájezd. Všechny tři zmíněné instituce tak ještě více prohlubují spolupráci, která v posledních letech nabírá na obrátkách. Luděk Hora, hlavní lektor NSEV Čabárna dodává: “Na stavbě se podíleli rodiče s dětmi z přírodovědných kroužků Netopýři při NSEV Kladno – Čabárna. Za sobotu a neděli se vystřídalo 12 rodin, celkem 16 dospělých a 18 dětí a 5 zaměstnanců střediska. Kýble na odchyt pomáhali shánět rovněž rodiče z kroužků a celkem se jich použilo 70 ks. Kýble připravovaly i ty děti, které nebyly přímo na stavbě,  na předchozím kroužku. Vrtaly díry do dna, vyřezávaly víka a kompletovaly je. Práce při stavbě byla pro každého – dospělí zatloukali kolíky a vyrývali díry na kýble, děti je pomáhaly zahrabávat a podílely se na natahování folie a zasypávání okrajů. To je velmi důležité pro správnou funkci bariéry. Všem za pomoc moc děkujeme.” S obojživelníky se v okolí Turyňského rybníka nepracuje poprvé. “Na zmíněné lokalitě jsme ve spolupráci s NSEV Kladno – Čabárna přenášeli obojživelníky už před 15 lety. Pak najednou ropuchy přestaly v této lokalitě migrovat a od výstavby bariér jsme ustoupili. V posledních dvou letech zde dobrovolníci kolem paní Fučíkové ze Zooparku Zájezd zachraňovali ropuchy sběrem ve večerních hodinách, ale se zvýšeným množstvím obojživelníků docházely kapacity. Obrátili se tedy na NSEV a ZS AVES a společnými silami jsme rozběhli výstavbu bariér a přenos žab organizovaně. K dnešnímu dni bylo přeneseno již přes 700 jedinců. Převážně se jedná o ropuchy obecně, nezanedbatelný je ale také výskyt skokanů štíhlých a potěšilo nás také několik jedinců čolka obecného. Migrace obojživelníků je však na svém začátku a lze tedy předpokládat, že se množství obojživelníků, bezpečně přenesených přes komunikaci u Srb, mnohonásobně zvýší,“ říká Lucia Lvová ze ZS AVES Kladno. Obojživelníci jsou dlouhodobě nejohroženější skupinou obratlovců na světě. Jejich populace klesají vlivem ztráty přirozených mokřadů, znečištění vody, změn klimatu, nemocí i fragmentace krajiny silniční dopravou. Přestože jsou mnohé druhy v České republice zákonem chráněné, bez aktivní pomoci lidí jejich počty na řadě míst stále ubývají. Právě podobné projekty, do nichž se zapojují odborníci, ochranáři i veřejnost, představují praktický způsob, jak těmto zranitelným živočichům pomoci. Zoopark Zájezd se dlouhodobě věnuje nejen chovu a prezentaci ohrožených druhů zvířat, ale také environmentálnímu vzdělávání a konkrétní ochraně přírody přímo v terénu. Jarní transfery obojživelníků jsou jedním z příkladů, jak může spolupráce institucí a dobrovolníků přinášet skutečný a měřitelný přínos pro místní přírodu. Zoopark Zájezd zároveň děkuje všem dobrovolníkům, kteří se na stavbě zábran i následném přenášení obojživelníků podílejí. Právě jejich nadšení a ochota věnovat čas ochraně přírody rozhoduje o tom, kolik žab, ropuch a čolků se letos bezpečně dostane do svých rozmnožovacích lokalit. Pokud byste měli i Vy zájem se na transferech obojživelníků podílet, neváhejte se ozvat na info@zoopark-zajezd.cz. P3100098(1) P3100117(1) IMG_1537(1) DSC_7491(1) DSC_7569(1) DSC_7494(1) DSC_7467(1) DSC_7410(1) DSC_7408(1) P3100105(1) Load More End of Content.

V zázemí terarijní expozice Zooparku Zájezd se právě odehrává mimořádná událost. Z vajec se postupně líhnou mláďata vzácného chameleona zeleného – druhu, který Zoopark Zájezd jako jediná zoo na světě dlouhodobě chová a zároveň úspěšně rozmnožuje. Jde o naprosto výjimečný chovatelský i ochranářský úspěch v evropském i světovém měřítku. Chameleon zelený je endemitem Madagaskaru, ostrova s mimořádnou biodiverzitou, odkud pochází velká čast ostatních druhů chameleonů. Obývá především sušší oblasti západního Madagaskaru. Dorůstá přibližně 20–25 cm a je typický svou světle zelenou barvou s jemnými kresbami. Stejně jako ostatní chameleoni je dokonale přizpůsoben stromovému způsobu života – má klešťovité končetiny, chápavý ocas a unikátní vystřelovací jazyk. Madagaskar však čelí dramatickému odlesňování, nelegální těžbě dřeva i přeměně krajiny na zemědělskou půdu. Mnoho druhů chameleonů dnes patří mezi ohrožené a některé jsou známé jen z velmi omezených lokalit. Inkubace vajec tohoto druhu trvá několik měsíců. Samotné líhnutí je pomalý a citlivý proces – mládě může protrhávat skořápku i desítky hodin. Čerstvě vylíhlí jedinci měří jen několik centimetrů a jsou extrémně citliví na podmínky prostředí. „Ihned po líhnutí chameleony přesouváme do odchovných terárií, kde mají připravené ideální podmínky. Netrvá to dlouho a začnou sami přijímat potravu, kterou jsou zpravidla malé mušky octomilky nebo čerstvě vylíhnutí cvrčci. Velmi dbáme na to, aby byla potrava plná živin a mláďata díky tomu prosperovala,“ říká kurátor Zooparku Zájezd Jiří Marek ml. Úspěšný odchov vyžaduje detailní znalost mikroklimatu, teplotních výkyvů, vlhkosti i správného načasování inkubace. Právě dlouhodobé zkušenosti terarijního týmu Zooparku Zájezd umožnily tento světově unikátní úspěch opakovaně realizovat. Zoopark Zájezd se dlouhodobě nevěnuje pouze chovu vzácných druhů, ale také aktivní ochraně přírody přímo na Madagaskaru. Podílí se na podpoře terénního výzkumu a ochranářských aktivit v rezervaci Vohimana a dalších lokalitách. Zkušenosti z přirozeného prostředí pomáhají lépe porozumět biologii druhů a vytvářet podmínky, které umožňují jejich stabilní ex-situ chov jako pojistku pro budoucnost. „Každé vylíhlé mládě je malým symbolem naděje. Ukazuje, že kombinace odborného chovu a reálné ochrany v místě výskytu má smysl,“ uvádí vedoucí ochranářských projektů a vzdělávání Zooparku Zájezd Daniel Koleška.